Na Internetu klick

POVIDKY

super povidka

15. října 2011 v 21:27 | trisha22
super povidka
Byl den jako každý jiný. Celá parta složená z většiny mužů a jedné ženy, neměla co na práci. Celý den se líně váleli po gauči a navzájem si nadávali. Jejich šéf, Pein, jim občas říkával aby trénovali ale oni ho vždy překecali poznámkami jako že jsou dost silní a že stejně nemají na co, že nic nedělají. Najednou ale ticho přerušil křik které nebyl ani soprán ani ultrazvuk. Něco tak šíleného že se celá parta zvedla a šla se podívat co se to děje. Samozřejmě se všichni pošlapali před gaučem a rvali se najednou do dveří. Všichni z toho měli modřiny. Pein se naštval a udělal si vedle dveří díru, aby vůbec mohli projít.
" SUPER Šéfe ! " zařval Kisame a už koukal jak mu ostatní mizí v temné chodbě. Najednou ... uprostřed tmy, kde už nebyli ani pochodně, se všichni srazili. Začali se přeřvávat a narážet do zdí, protože nebylo vidět ani a krok.
" *** kdo to na mě šahá ! " vyjekl Itachi a narazil do Tobiho který zakopl ho Hidanovu nohu, kvůli tomu že Hidan stojí vždy jak velkej frajer, a už letěl někam do prázdna. Jeho hlava se v letu o něco šprajcka, až mu to sundalo masku. Na to ale během sekundy hlasitě vyjekl Deidara :
" Můj ...!!!!!! Áuu Tobiiii !!!! "
"Co se stalo ? " tajemně se ozval Itachi který co celé uzpůsobil. " Tobi mi strčil hlavu mezi nohy !!! " ječel Dei a všichni ostatní se začali smíchem válet po zemi. Najednou se někdo v dáli začal hádat … všichni pomalu vstávali, i když to moc nešlo, protože se všichni přes sebe váleli a opírali, takže všichni znovu padali. Až se všichni zvedly, rozhodli se pokračovat dál, i když jsou asi 2 metry od dveří. Utíkali za hádajícími se lidmi. Připravovali se na nejhorší když tu nejednou se objevil Zetsu. Všem bylo hned jasné, že to byl on. Najednou se ozval Dei - "Nemyslíte, že ten, za kým běžíme už může být dávno pryč?" Nastala dlouhá chvíle ticha. "Asi jo" řekl Hidan. "Hmmm... " řekli všichni dohromady.
" Co tu děláte takovej povik ? " zaptala se bílá půlka Zetsu skupiny " nebezpečných ninjů " co se drželi za modřiny a někteří i ty rozmnožovací části těla. " mohly by jsme ... jit něco ... víš co ... provést, muhehe. " začala se smát ta druhá půlka, což Sasori komentoval : " Žádnou paniku ! hlavně musíme zapálit ty pochodně, nechci vědět k čemu by tu mohla dojít."
" Přesně, kdo ví jestli se fakt Tobi trefil tam kam to bolí chlapa nejvíc, moc tomu nevěřím. " sarkasticky požďuchoval Kakuza, Deidaru, ten samozřejmě protestoval : " Jestli nezmlkneš nacpu ti do hubu tvoje drahocenný peníze !! "
" To byl teda *** stěz Deidaro ! Ale taky bych to rád viděl ! " smál se mu Hidan. Najednou za nimi někdo zakašlal a celá party zpozorněla ....
" Co to byloooo?" zaječel Tobi. "Jak to mám do háje vědět?!" křičel ještě furt zraněný a ponížený Deidara.
" Konečně někdo rozsviťte, už se začínám bát." "Já taky!" " Vy jste ale sralbotky.. " řekl Hidan... "Komu říkáš sralbotka, ty jeden mrňavej... "
" Iiiikkkk tady je něco slizkýho. "
"To jsou moje vlasy, nech mě! Proč se vlastně zahazuju s takovou bandou sralbotků a absolutních debilů?" řekl Pein.
" Jojo, máš úplnou pravdu" řekl Itachi.
"Hele, Itachi, ty k nim taky patříš, tak nedolejzej!" řekl Pein.
" Bych si nedovolil, Šéfe." protestoval Itachi.
" ÁÁÁhh " " Tobi neječ !! " vyhrkli na něho všichni, ale pak si všimli že jeho řev se vzdaluje i když nejdou slyšet kroky ... rozběhli se za ním a konečně uviděli trochu světla, zavřeli oči a najednou se objevili na čerstvém vzduchu. Bylo slyšet Tobiho skuhrání a ženský smích . Pein otevřel oči které si museli zvyknout na světlo a zaostřil na blondýnu stojící před ním které vítězně držela Tobiho za nohu a ten vlál jak prapor. Pod ním byla několika kilometrová propast. Bylo vidět jak Tobimu pod maskou stíkal pod.
" Kdo jsi ? " hukl Pein, na krásnou dívku. Její blond vlasy vláli stejně jako Tobi, měla na sobě velmi sexy ale ne zas moc odhalující plášť a klasické boty. Plášť byl velmi podobný tomu co nosili Akatsuki ale byl bílí a měl na sobě dva červené pruhy dole.
" Jmenuju se ... Juki. A tohle pako je můj zajatec !! " její hrudník se pyšnil výraznými ňadry a všichni, včetně Tobiho, který ji viděl obráceně, na ni mohli oči nechat. Ale po chvilce si uvědomili co se vlastně děje, a že možná dojde i na boj. V tu chvíli všichni strnuli, protože nikdo nechtěl zmlátit tak krásnou dívku. Až snad na Hidana , ten neměl o něčem takovém jako že se holky nebijí nejmenší potuchy. Ale co to nevidí, v dálce vidí přibíhat podobně oblečenou postavu.
" To je Warai. Nebojte, já s váma bojovat nechci, to ona."
" Ticho. Naval ho ! " řekl na svojí společnici hnědovlasá dívka, o něco vyšší postavy která však byla stejně krásná. Blondýna jí hodila Tobiho jako by nic nevážil. Tobi začal ječet a bránit se, ale bylo mu to k ničemu. Chování dívek Peina naštvalo, či možná spíš udivilo. Pak si ale všiml že tu někdo chybí.
" Konan !! " vykřikl a pokračoval ve sténání a panice : " Kde je ?? Neviděl jí někdo ?? Lásko ? "
" Myslíš tu fialo-vlasou ? " odpověděla mu blondýna.
" Kde je ? Co jste s ní udělaly ? "
" Klid klid. Je v pohodě, ale nemusí být jestli nebudete … hodní. " ďábelsky se zasmála, pro změnu, ta druhá. Otočila Tobiho zpět do obvyklé polohy a zamyslela se. Po chvilce mu dala ruce kolem krku a pověsila se na něj : " Ty jsi tak roztomilííí ! Opravdu vypadáš jako lízátko !! " … ostatní nestačili zavřít ústa a sliny, vyprodukované okukováním těl neznámých dívek, jim stékali po bradě a kapali na zem. Všichni byli v šoku. Nejdřív se vzpamatoval Itachi, který se nebude snižovat takovou polohou. Otřel si sliny do pláště a zadíval se na blondýnu. Ta se na něj zamračila a obrátila oči v sloup.
" Co …eh … co chcete ? " probral se z šoku i Pein a udělal to stejný co Itachi. Dívky ale neodpověděli. Jen stáli a koukali se jak vykuleně na ně chlapci zírají. Pak ticho přerušila blondýna : " Nemáme na to celej den, Warai-chan. Měla bych už jít, - ale nechci tě tu nechat samotnou. "
" Ale, v klidu já to zvládnu. Jen jdi. "
" To si vážně myslíš, že máš proti nám všem šanci ? " naštval se Pein a zvýšením hlasu probral i zbytek přítomných.
"To ji asi neznáte, co. " odsekla blondýna. Najednou se rozběhla, ale Kisame hned zareagoval a řekl : " Nenecháme tě jen tak odejít, neboj". Peina a Itachiho jeho zbrklost naštvala, ale když blondýna mizela v lese rozhodli se ho následovat. Pak se k nim připojil i Zetsu. Před skrýší teda zůstali stát, úplně bez rozkazů, Sasori, Deidara, Hidan, Kakuzu a jako rukojmí, stále v šoku, Tobi.
" Zabojujeme si, ne ? " usmála se Warai a vyhrnula si rukávy pláště.
" Dobře … jen " " … co je to s těma pláštěma ? " dokončil Sasoriho větu, Deidara.
" Co je s ním ? " nechápala Warai jejich poznámku.
" Si nemůžete vymyslet něco originálního ? Změnili jste barvu a vzorek jinak je stejnej. "
" Výjimečně s tebou souhlasím, Kakuzu! Proč pláště ? Proč ne třeba korzety? " zasnil se Hidan .
"To by se vám tak líbilo, co. Pláště jsou celkem praktické a.. dost řečí! Už mě začínáte celkem nudit." pak Warai omráčila Tobiho, což bylo až moc snadné a zaútočila. Její útok byl odražen bez nejmenšího problému, ale pak si všimli že jsou na kunaích výbušné lístky a rozutekli se, Jen Hidan tam zůstal stát jak tvrdý Y, ale Warai to nepřekvapilo. Deidara si vyžvejkal ptáčka, kterého používal jako létající vozítko. Vznesl se nad ní a čekal co bude.
" Jé, já se chci taky proletět ! " začala pod ním skákat Warai a chlapci se zase vrátili do šokovýho koma .
" Myslím to vážně, tohle je super ! Tvoji jílový ptáčci a pavouci jsou přímo Ú-CH-V-A-T-N-Í. " Když to Deidara uslyšel začervenal se, protože mu ještě nikdo neřekl že jeho umění je úchvatné, a ještě k tomu to takhle zvýraznila. Naštěstí pro něj, si toho nikdo z mužů nevšiml. Najednou se mu ani nechtělo jí mlátit, ale Hidan na to měl jiný názor. Natáhl ruku tak kde by měla být jeho kosa, ale … nebyla tam.
" MOJEE KOOSA ! " dostal záchvat, když si uvědomil že bez ní nebude moct bojovat jak by chtěl, možná i vůbec.
" Nehýkej tu a dojdi si pro ní. " řekl Kakuzu. Bylo vidět že se ho chce jen zbavit, ale Hidanovi, který byl rád že někdo vymyslel něco chytrého za něj, protože on to nedokázal, to nedošlo a zaběhl do skrýše. Sasori taky vypadal že nemá zájem, ale nemá rád čekání tak udělal pár kroků blíž, aby se vědělo že bojuje taky. Warai se spokojeně usmála a udělala malou pečeť pravou rukou. Hned se udělal obláček a k údivu všech najednou držela obrovský a tlustý meč, který vypadal že se skládal z dalších menších nožů. Warai si pak, ještě jako třešničku na dortu rozepla plášť, tak že měla najednou krásný výstřih, který odhaloval nemalé poprsí. Kakuzu, i když už nebyl nejmladší neztratil zájem o ženy a málem mu to, jako i ostatním vyrazilo dech. Deidara měl se dělat, aby nespadl jak se nakláněj přes hlavu létacího jílového stvoření. To co chlapci netušili, bylo že Warai nešlo vůbec o výstřih ale o náhrdelník. Levou rukou ho pevně sevřela " Uvolnit ! " zařvala a kolem ní začala proudit mocná tyrkysová čakra. " Bez toho bych byla asi nahraná. " zašeptala si pro sebe a začala útočit. První na Sasoriho, ten se v pohodě vyhnul, pokračovala dál a začala útočit na Kakuzu a ten na ní. Po chvilce Deidara seskočil z ptáka a nevypadala to že chce bojovat. Přišel k Warai, která na něj udiveně koukala, jako co dělá. Chytl jí kolem pasu a vyskočil s ní zpět na okřídlence. " Deidarooo ! " všichni mu začali nadávat a plivat na něj nadávky. Mu jen zablýsklo v očích a odletěl pryč. Pevně Warai držel kolem pasu. Vyletěli vysoko a najednou se místo lesu pod nimi objevila propast. Deidara to vzal střemhlavým letem přímo dolů. Warai začala ječet jak nejvíc mohla až si Deidara musel zacpat uši, na což Warai začala ječet ještě víc. Opatrně přistál na dně propaasti a Warai okamžitě seskočila a chytla se trávy jak kdyby zuřilo tornádo.
" Co ječíš ? "
" Co ječím ? Co ty ***** děláš ? "
" Ses chtěla proletět ne? "
" Nemám ráda výšky. "
" Tak proč jsi to chtěla? Jako centimetr nad zemí ? "
" Třeba. " postavila se na stále roztřesená kolena a porozhlédla se. " Kde jsme? "
" Tam kde tě nikdo neuslyší křičet. "
" Perverzáku ! Abys věděl já se jen tak znásilnit nenechám ! "
" Na to se ještě podíváme. " chvilku bylo ticho a pak se začali oba smát.
" Ne … vážně. Chci si s tebou zabojovat … sám."
" Jasně a až budu unavená tak mě znásilníš … si věříš teda. "
" Ne. Fakt chci s tebou jen bojovat 1 na jednoho. "
" Jasně … samotní tady dole někde v …… zpocení a udýchaný. Úchyle! "
" Kdo je tady úchylnej ? "
" No já tě … " " Víš co, už mlč! " skočil jí do řeči, a už začínal trochu nervit.
" Dělám si srandu ! " usmála se jak nejroztomileji dokázala. Rozhovor pokračoval. Oba si pak lehli na zem a místo boje si jen povídali.
"TO SI DĚLÁŠ SRANDU, NEEEE!!!!!" začal řvát Tobi. "Kde je? Kam šla? Já ji ukážu, že mě nemá co mlátit! Chcete říct, že jsem přišel o všechnu srandu???!! Jak to, že je pryč?!"
" Deidara ji někam unesl. Asi se nám hošánek zakoukal do tý divoký prsatice." řekl uraženě
Sasori. "Nechápu proč nešel rovnou po tý blondýně teda..." odfrknul si Hidan, který se už vrátil i s kosou a byl též naštvaný že jí Deidara odnesl, až mu vyletěli šušně ven.
" Fuuj ty prase! Nevidíš, že kolem tebe jsou lidi?!" řekl Zetsu. Hmm.. možná bych to mohl ohutnat, pomyslel si. "A co teď budem dělat?" začal až skoro s ubrečeným tónem Tobi.
A konečně se dostáváme k blondýně Juki, která kamsi spěchá, a za ní několik slintajících ninjů. "Kampak máš namířeno, holčičko?"
"Holčičko?!" a hned Kisame dostal facana. "Červené otisky prstů, slezou za pár dní, neboj" řekla s výsměchem Juki a ještě zrychlila. A hned je dohnal Pein se slovy : "Kam jste dali mou Láásku, doprd*le?!"
"Tu fialku? Už si nevzpomínám. Ale určitě ne tímto směrem." uchichtla se Juki.
" Peine, běž, my se o ni postaráme!" řekl pyšně Itachi.
"Ne, já si nenechám ujít tento boj!"
"Ohohoo, tohle beru jako kompliment." řekla Juki.
" Zetsu? Běž za Konan! Hned!" řekl Pein.
"Takže už jenom tři na jednu? Ale to bude menší sranda."
Najednou si Pein nadběhnul a zastavil se před Juki s nataženýma rukama, aby byl schopný, ji v této rychlosti zastavit.Ona ho ovšem uviděla a jen tak tak se vyhnula přímému nárazu jejích ducpartií na peinovy ruce. Zastavila velice ladně s několika salty ve vzduchu a zastavila o větev tak, že se málem zlomila. "Co chcete?" řekla Juki. "Co chceme?! Co chceme?!" smál se vražedně Kisame. "Ona se ještě ptá, co chceme!" ječel Kisame. "Njn.." začal se smát Itachi. "Ale, co vlastně chceme?" odvětil Pein. Všem se v tu ránu rozsvítilo a začali se cítit trochu trapně. "To je jedno! Prostě poďme na ni!" a začal na ni útočit Itachi. Juki chvíli uskakovala, ale opak si uvědomila, že se musí začít i trochu snažit. Ale její přemýšlení se nevyplatilo, protože dostala ránu přímo do tváře. Upadla na zem a začala fňukat. "Tak tohle že je ninja?!" začal se hlasitě smát Itachi. Otočil se k ní zády, ale to neměl dělat, protože vylítl několik metrů do vzduchu se strašným křikem. "Tisíc let bolesti pánové, nedoporučuji zažít." chechtala se Juki. "Naletěl! A to doslova! Musím říct, že s váma je pánové sranda!" řekla ještě vyřechtaná Juki. "teď nedoporučuju si čuchat k prstům. Asi by jsi omdlela!" křičel Itachi letící asi o 500 metrů dál. "Nepodceňuj nás ty překrásný hovado!" zaječel Kisame. "No tak pojď." křičela Juki.
Mezitím na druhé straně lese probíhala velká pátrací akce. Pánové byli velmi naštvaní, že přišli o všechnu zábavu - o boj, proto se rozhodli, že najdou Warai a Deidaru ať to stojí, co to stojí. Každý z nich se však bál, že je najdou v nějaké nemravné chvilce, nebo rozsekané na kousky, to by si moc srandy neužili. Po chvilce došli ( a vypadali u toho jak skupina houbařů ) na konec lesa. Zastavili a naklonili se nad propast, pak Sasori upozornil : " Pozor díra. " Všichni, krom něho se začali smát. " Nojo, já jí neviděl! " dělal si z něho srandu Hidan. Když ztichl všiml si jeho zaraženého ksichtu, koukl se dolů ještě jednou a pořádně, a uviděl jak dole na trávě leží Deidara a s hlavou opřenou o jeho hrudník, Warai.
" Deidaro-sempai, neumírejte !! " řval Tobi dolů, co mu síly stačily. V ostatních cuklo : " Tobi … tobě to asi nedošlo, že ? " plácl ho jemně po zádech Kakuzu. To však stačilo k tomu, aby se převážil a skutálel, s opravdu velkým hlukem a nadávkami ze stavu. Když dopadl na zem, zrovna před ležící pár, zvedl se ze zemně obláček prachu, nahoře se ozval Kakuzu : " Jéje. " a tlemící se Hidan. Pak všichni následovali Tobiho, ale bezpečnějším způsobem.
" Deidaro, já tě … ZABIJU ! " začal Sasori a Hidan pokračoval : " Odneseš Warai, připravíš nás o všechnu srandu a ještě se s ní vyspíš ! " " Vyspííííííííííííš? " zaječel Tobi, stále zahalený v oblaku prachu.
" Hehe, závidíš? " zasmál se Deidara a pomalu postavil.
" To nám vynahradíš ! " začal ječet Kakuzu, a všichni na něj začali útočit. Warai seděla na zemi a pozorovala jak se mlátí.
" Sempai, ty jsi s ní spaaal ?! " naštvaně se postavil, celý rozlámaný Tobi.
" Co, všichni závidíte ?! "
" A ty se nám divíš ? " rozčiloval se Hidan. Když se hádali další půl hodiny, Warai se zvedla a postavila se mezi ně.
" Nepleť se do toho, děvko! " hned jí začal nadávat Hidan, ale ona ho přeřvala : " Já s ním nespala! " Hidan zmlkl a vítězně se podíval na Deidaru. " I když … ale … no … " všichni čekali co z ní vyleze. " … je roztomilej! " " Cožeeeee? " vyprskli všichni krom Deie, ten se dostal do silného šoku a nebyl schopný pochybu. " Co tak zíráte ? "
" Co… co je prosím tě na něm roztomilého ?! A jako já nejsem " roztomilej " ? " zeptal se Sasori. " Ne, promin ale … ty jsi pinocchio, Hidan je debil, Kakuzu je zazobanec, Tobi je rozkošnej, ale moc tobiovskej a Dei je … prostě dokonalej. Jeho úsměv je něco … tak úchvatného a jeho umění prostě žeru ! K tomu má smysl pro humor a je chápavý a … dobře má i své mouchy, ale já ho mám ráda takového jaký je ! " začervenala se.
" ****** ****** ***** , co ***** řekla? ******* . " vymáčkl ze sebe Sasori, a málem se všichni složili.
" Vždyť mě vůbec neznáš. " klepal si na čelo, Deidara, který však schovával svůj červenající se obličej.
" Hm, ale právě naopak. Vím o váš všechno, jsem špiónka. Jo a dík … že jste mi vzali meč."
" Já ho chtěl vzít, ale on se bránil ! " protestoval Hidan, stále otřesen.
" Meč se bránil ? " podivil se Deidara.
" Ale vážně, Sempai ! Hidan ho chtěl vzít, ale on vystrčil takový bodliny a pak … " " COŽE? " přerušil Tobiho historku, Dei který už měl pocit, že se fakt zhroutí. Nikdy takovou divnou osobu jak Warai neviděl. Jak se ninja může chovat takhle?
" Já vím že jste chtěli bojovat, ale to jste měli jít spíš za Juki-chan. Ona sice svádí všechno na mě, ale já boje jen vyhledávám, jinak moc neprovozuji. Já vím zní to nelogicky. Nelogický to je. Přiznám se, že se nám to trochu vymklo. Plánovalo se že Pein bude chtít zachránit Tobiho a vy, bojoví tipy, jako Kisame a ty, Hidane, půjdete za Juki. No co, však se vrátí. Jen jestli mu Juki neublíží. Má zvláštní způsoby. Co … co koukáte? "
" Ty tu pusu nezavřeš. "
" Ztichni, Kazu ! Jdu za Peinem! … no první pro meč. Ale pak pro Peina. Jako vážně jste mi ho mohly donést. " Píchá, on píchá. " aby se vám taky neudělalo bebí. " naposled se na všechny velmi roztomile usmála, pak koncentrovala čakru do nohou a vyskákala nahoru.
Warai běžela někam odkud byla před, snad už hodinou, unesena. Byla velmi rychlá, a nikdo, ani Deidara ve vzduchu, jí nestačil. Když nemohla ani při sebevětší snaze najít skrýš Akatsuki otočila se a rozběhal se směrem kterým odběhla Juki.
" Ona ten meč nechce ? " ječel Hidan na Sasoriho : " Já nevím, je celá divná … ale sexy. " ostatní přikývli. Po dlouhé cestě Warai uslyšela řev a nadávky a přesně věděla kdo to je. Pořádně se odrazila od větve, vyletěla až nad stromy, udělala otočku a dopadl přímo před Juki. " Čau. " usmála se od ucha k uchu a zadívala se na Itachiho jak ležel na zemi v podivný poloze a drží se za zadek.
" Ty kočky se množí. " poznamenal Kisame.
" Vždyť to je, tam ta, osle. " praštil ho Pein.
" No, já na obličej nekoukal. " bránil se.
" Warai, co je? " udiveně koukala Juki na svojí společnici.
" No… já chtěla mluvit s Peinem pamatuješ, jenže on tak rychle zdrhl že jsem na to úplně zapomněla. "
" Aha … no jo, vlastně. " obě se začali smát.
" Proč jsi se mnou chtěla mluvit ? " hodil po nich Pein kunai, aby se mu začali věnovat.
" Jooo , tak pod dál od těch debilů. " odskákala pryč. Pein běžel za ní a Juki zůstala vstříc chlapcům. Hidan zmateně koukal, a bylo vidět, že nevěděl co má dělat. Podíval se na Juki, pak na zbytek Akatsuki za ním, pak tam kam odběhli Warai a Pein, a pak zas na Juki. Odfrkl si a odběhl za Warai a Peinem. To se Juki nelíbilo tak ho chtěla zastavit, ostatní na ní však začali útočit. Vyhnula se tomu a dál utíkala za Hidanem. Když Warai uslyšela jak se k ní řítí Hidan udělala zase tu jednu pečet. V ruce se jí objevil meč. Otočila se k Hidanovi, máchla rukou a aniž by Hidan stačil mrknout mu odletěla hlava od těla. " Neruš !!! " zaječela na hlavu na zemi, a v šoku. Juki seskočila ze stromu a otráveně se podívala na Warai."No co, nemá otravovat." odsekla Warai. Všichni se hned zastavili a koukali na ni. "Jej, tyhle nech na mě a běž si s Peinem." podívala se Juki na Warai a ona hned reagovala.
"No co, nemá otravovat." odsekla Warai. Všichni se hned zastavili a koukali na ni. "Jej, tyhle nech na mě a běž si s Peinem." podívala se Juki na Warai a ona hned reagovala. "Já myslím, že je chvíli necháme. Bojím se jí. Jé, hele, hlava!" řekl ještě ne úplně probraný Tobi. Najednou se všichni otočili na Hidana, teda, na jeho hlavu, která nadávala a křičela. "Kakuzuuu!!! Kde jsi?! Potřebuju pomoct!" "Njn.. neječ tak!!" řekl Kakuzu, který neochotně dolezl za Hidanem. Zvedl hlavu za vlasy až začala nadávat. Nasadil jí na tělo, které kupodivu ještě stálo. Levitujícím provázkem začal sešívat dvě části Hidana. Když si Juki uvědomila co dělá zaútočila. Kakuzu musel odskočit.
" ***** co děláš ?? " ječel Hidan z hlavou svěšenou na stranu. Tobi se mu kuli tomu začal smát, Itachi ho varoval aby to nedělal, ale Tobi není hodný kluk. Hidan se naštval, jedno rukou si držel hlavu a druhou vzal kosu a začal sekat po Tobim. Ječící Tobi při couvání narazil do Kisameho, ten do Itachiho, a zas tu byla řetězová reakce. Naštěstí to Itachi nějak ustál, ale jen díky tomu, že ho Kisame chytil a odkopl Tobiho který vyletěl a dopadl přímo na Juki. Hidan se otočil a běžel na ně.
" Hidane, jestli Tobimu něco uděláš Pein tě příště nenechá vyvraždit vesnici. " zaječel rychle Deidara, aby Hidan ještě stihl zabrzdit. Otočil se na Deidaru vedle kterého stál souhlasně kývající Sasori. Pak se pod Tobim začla zvedat nervící Juki. Hidan se s ní začal hádat, ani si nenechal došít hlavu a začal s ní bojovat. Ostatním to bylo jedno, tak si udělali piknik a povídali si jaký jsou ty holky ale kočky.
Mezitím o pár desítek metrů dál Warai vyličovala své a Jukiny klady Peinovi : " … , takže díky tomu že toho vím hodně o všech těch telatech, bych mohla být užitečná. Místo toho, asi nejsem nejslabší když mě kluků nedá ani pět. "
" Si moc fandíš. " urazil se Pein, že snižuje sílu jeho organizace.
" Možná jo .. " přikývla Warai. " .. ale co tím ztratíš. Nemůžu dál být v Listové, chci se přidat k vám. Měl bys být rád. A Juki to stejný. No? " udělal na Peina velký roztomilounký oči až nakonec souhlasil.
Warai došla za Juki a odtáhla jí od Hidana, který zmateně poletoval po lese a hledal jí.
" Juki takže … jsme v Akatsuki ! " radostně vykřikla Warai.
"Cože?!" vyprskla Juki s vyvalenýma očima.
" Noo .. to jsem chtěla Peinovi... říkal že když teda toho tolik víme, že se mu to budet hodit, i ten fakt že jsme z listové a že tam je jinchouriki tak nás nakonec vzal. Nejsi ráda? "
"Jestli nejsem ráda? Ne, nejsem. ano, opustila jsem listovou, ale to neznamená, že proti ní půjdu!!! A navíc, mám tam něco, co si potřebuju vyřídit. Jak tě to tak napadlo? Proč jsi mi to neřekla?!" ječela Juki až si někteří museli zacpávat uši. Zvědavý Tobi se trochu přiblížil, ale provokovat rozčilenou Juki není dobrý. Ani se na něj nepodívala a chytla ho pod krkem. Tobinek letěl k nejbližšímu stromu.
" Juki kliiid !! " ječela Warai.
"Ty mi laskavě neříkej co mám dělat! Ty by jsi v mým případě byla v klidu?" nechápavě a rozčileně ječela Juki. "Hele, já nestojím o tyhle blbce …" Tobi se na ni podíval ze všech nejdřív " , kteří se dokonce mlátí mezi sebou? Já teda ne. Mě nebude rozkazovat nějakej punkáč a holka co má fialový vlasy! Tohle jsem fakt nečekala! " skoro až udýchaná Juki byla opravdu v afektu.
" P-promin … já jen … " praštila Juki do břicha. Pein i ostatní se celkem lekli, protože tohle opravdu nečekali. Pod Juki se zlomin kmen. Letěla dolů přímo do bláta.
"Přestan řvát! ." křičela dolů.
"Ne, není." kříčí Juki, která se zjeví nad její hlavou. "Neříkej mi, že chceš bojovat. Vím, že nechceš, ale pro mě bys to udělat mohla. Dlouho jsem nebojovala s někým, kdo je stejně silný, jako já." Juki doletěla na kmen a pod jediným tlakem prstu se větev rozlomila!
"Co to je za sílu?" divil se Kisame. Warai odskočila z větve, přivolala meč, udělal salto a přilepila se na protější strom. " Juki, prosím … nerozčiluj se kuli tomu. O co jde v Listové ? Proč tam potřebuješ ? " "Nevidím žádný důvod k tomu, abych se nerozčilovala. A co tam chci?" hned se odrazila udělala malou pečeť a Warai skončila pod velkým prodem vody. "Prober se! Vážně si myslíš, že bych šla do téhle organizace? Proč bych to dělala?" řekla už trochu uklidněná, ale pořád hodně naštvaná Juki.
" To sis mohla odpustit. " odfoukla si Warai mokré vlasy ze obličeje. Pevně sevřela meč a
smutně se podívala na Juki. Všichni z Akatsuki stáli, nebo seděli pár metrů dál a všehcno pozorovali. Kakuzu konečně mohl došít hlavu Hidanovi. " Nechci proti ní bojovat, ale musím ukázat Peinovi i všem ostatním že to dokážu a že na to mám ! " řekla si motivačně v hlavě a hodila po Juki pár kunaiů.

"Neplýtvej kunai. To nemá cenu." a rychle odskočila. "A co bys dělala, kdybys zasáhla? Zabila mě? Kvůli těmto... obláčkům?" uchichtla se Juki.
"AAAh. Pusťě mě na ni!" řval Kisame. "Nechte je! Aspoň si ji vyzkoušíme. " zastavil ho Pein. Juki hned Warai stříkla pod nohy vodu, ona uklouzla a letěla dolů. Juki využila příležitosti a chtěla se sebrat a odejít. Jenže Warai se tak snadno odbýt nenechá.
"Pch, už utíkáš? Asi víš, že nemáš šanci!" Hned jak to uslyšela, se Juki zastavila a vrhla vražedný pohled na Warai. "Aspoň mi dovol malý dareček." a už letěl kunai s výbušným lístkem.
"Já věděla, že to zabere! Jsi prostě bojovný tip." uchechtla se Warai, ale sama věděla, že bude mít co dělat, aby zvítězila. " Ale jestli chceš nebo ne, dřív nebo později se zraníš ! " zaječela těsně před tím než lístek vybuchl. Všichni zpozorněli. Deidaru to zvedlo na nohy a Sasori vedle něho přemýšlel jestli je to kuli Warai, nebo tomu že se jedná o výbuch. Oblak zmizel a za ním nikdo nebyl. Juki se rozhlížela a volala : " Neschovávej se, srabko ! " , pak uslyšela jak za ní letí kunaie. Bez problému je odrazila. " Trapný ! " zvedla hlavu a letěli další. Všechny odrazila, ale něco tu bylo špatně. Kunaie byli přivázaný na neviditelné vlákna. Warai seděla na vedlejším stromu. Juki si povzdychla, pak Warai zatáhla za vlákna a kunaie Juki obklíčili a vekou rychlostí na ní spadli.
" No dopr*ele " pomyslela si Juki. Nestihla udělat ani malou pečeť. Některým se vyhnula, ale většina kunaí ji zranila. Juki okamžitě věděla co se stane poté. Udělala kolem sebe vodní vězení. "tímto snad získám trochu času." pomyslela si. Přivolala si pijavice. Všichni s trochu zaujetím a odpuzením sledovaly, co bude dělat dál. Všechny se jí okamžitě nalepili na zraněná místa. V tu chvíli Juki odstranila vodní vězení a řekla : "Takže to berem vážně, jo?" zadívala se na Warai. "Nechci tě zabít." začala trochu smutně Juki. "Ale jestli budu muset, udělám to."

"Zase tak moc si věřit nemusíš" zaječela trochu hystericky Warai. Kisame se na Juki usmíval a to ji docela štvalo. " Proč na mě Tak zíráš, hm?" "Rybičky" zašeptal si pro sebe Kisame a nechal ji být.
"Hele! Všímej si mě! Z nepřátele by jsi oči spouštět neměla!" řekla Warai, která už letěla střemhlav na Juki.
"Nepřítel, hm?" řekla Juki dívající se k zemi. Zatavila ruku, kterou na ni šla a kopla ji do břicha. "A jsme si kvit!" uchechtla se Juki a najednou si sundala plášť a dávala si čelenku se znakem listové. "Do háje, jak si dá čelenku, je to zlý. Asi bych se měla víc soustředit." pomyslela si.
"Já na sebe tu čelenku nedám. Nebudu dětinská." a trochu zvýšila hlas.
"Toto není dětinské. Je to pocta. Ukazuje to, že bojuji za listovou!" zakřičela. Už jí z těla pijavice slézaly. Na místech, kde měla rány, byla krev pryč a byly zapečetěny slizem.
"Tak to je hnus. O tomhle jsi mi neřekla."
"To víš, nemůžu ti říkat všechno. Ukaž mi taky něco, co jsem ještě neviděla! Nebo nic takového nemáš?" a už zase Juki křičela. Tentokrát ne z rozčilenosti, ale z natěšenosti.
" Dobře, ale měla by jsi vědět že já za Konohu nebojuju ! " stejně jako Juki, odhodila plášt, vytáhla čelenku, ale místo toho aby si jí nasadila vzala kunai a přeškrtla znak konohy. Pak jí hodila po Juki. Zastavila se u jejích nohou.
" Takže to taky myslíš vážně. " zvedla čelenku ze země. " Vrátím ti jí až tě dostanu ! " strčila jí do kapsy a připravila se na ůtok.
" Chceš vidět moje nový techniky? Máš to mít, ale pak si nestěžuj. " varovala jí
Warai, vzala meč co měla celou dobu divně uchycený na zádech a začala útočit. Juki už chtěla něco říct, když narazila do stromu a jen tak-tak uhla. Strom s velkým hlukem dopadl na zem.
" Voda : Střela vodního draka. " Juki udělala pečetě a jen tak z ničeho nic se objevil vodní drak a šel po Warai, ta vyskákala na vrcholek stromu, ale moc jí to nepomohl. Drak jí sejmul a hodil jí k zemi, Warai zapíchla meč do stromu, někde v půli, a stoupla si na něj. Když voda spadla na zem ozval se Kisame : " Jak to udělala ? " , a Pein ho musel držet za paži a druhou rukou držel Hidana. Byl ponořen do boje a nechtěl aby ho kdokoliv rušil.
" Dobře. " povzdychala si Warai, která věděla že už musí něco pořádného začít dělat, nebo blbě dopadne. " Ukážu ti teda novou techniku. " vzala do ruky kunai a udělala, co nikdo nečekal. Řízla si do dlaně a kunai upustila. Udělala pečetě a zvedla ruku k nebi " Krev : smuteční déšť. " Nad stromy se udělal černý oblak a začalo z něj lít, něco co vypadalo jako krev. Možná to krev byla. Když kapka dopadla na strom, nebo na zem zčernala a zmizela. Juki věděla že na ní to bude působit hůř. Chtěla se schovat pod strom, ale začalo pršet hustěji. Pár kapej jí zasáhlo. Rychle udělala vodní vězení a zase si přivolala pijavice, aby jí ošetřili rány. Počkala ve vezení, než se Warai uráčila techniku uvolnit. Když ho Juki uvolnila dala Warai ruce na zem a řekla: " Opravdu si myslíš, že je ta technika tak slabá ? Vstaňte! " zároveň s ní se ze země zvedli dva podivní tmavočervení mužíčci. " To jsou moji hrobaři." opřela se o ně a s odporem se podívala na pijavice přisáté Juki na rameni.
" Nečum tak. " napomenula jí Juki a odskákala dál, aby si udělala odstup.
" Šup, bojujte. " Warai plácla dvě nechutný monstra po zádech a šla se postavit mimo bojiště.
" Srabeee ! " řvala Juki a začala dělat pečetě. " Voda: vodní bomby " ze země se vznesla voda před Juki a utvořila koule, které pak s velkou drtivou sílou naráželi od hrobařů. Voda stříkala až na Peina a spol. Když technika přestala hrobaři byli bez rukou a poničení. Juki se spokojeně usmála a podívala se na Warai. Z Warainýho šibalského pohledu poznala že není konec. Monstrům dorostli utržené části těla a vrhli se na Juki. S velkou rychlostí, jen trochu neomalení jí pronásledovali. Juki se schovala se strom, myslela si že tam na ní nemůžou, ale příšerkám se prodloužili ruce a chytli jí za nohu. Zamávali s ní ve vzduchu a pak s ní švihli o strom. Naštěstí pro ní se stihla obrátit a přistála nohama na stromě, který se ale i tak rozlomil. Juki přistála na zemi a už se na ní seshora vrhali Waraiiné výtvory. Udělala kotrmelec a vyskočila na větev. Tu zespodu, obrovskou rukou, roztříštili.Juki přistála na zemi přímo pod větví kde seděla Warai. Koukla se nahoru a uviděla jak Warai pustila meč přímo na ní. Stačilo by pár centimetrů a Juki by byla rozkrojená na půl. Meč se zapíchl do země a udělal v ní obrovský kráter.
" Jseš blázen, nemůžeš na mě házet tak těžký věci ! " hysterčila Juki.
"Ale prosim tě. Nebuď tak nabručená." řekla Warai, která byla ještě pořádně mokrá. Juki se maštvala a udělala 2 vodní klony. "Tak, bežte na ně! Ti její krvaví a dost nechutní blbci mě už fakt dost štvou!!!" a odskočila ještě víc nahoru za Warai. Najednou se objevila před ní a řekla jí : "Je konec všeho, co jsme kdy spolu zažily a udělaly. Je konec." a Juki do ní začala mlátit s jejím výborným taijutsu. Warai ale není blbá a začala se bránit.

TOBI A KOTATKO

14. října 2011 v 21:27 | trisha22
 
 


TOBI A KOTATKO
Jednou se takhle prochází mužíček v oranžové masce lesem a uslyší v keři podivný zvuk. Lekne se až mu lízátko, které má v puse vylítne do vzduchu (spíš to lízátko měl přilepené na masce). Po chvíli se nakonec podívá, co ty divné zvuky vydává. Tobi nestačil uvěřit své vlastní masce. Bylo to malé strakaté koťátko se zelenými kukadly. "No to je ale krásné koťátko. Čí pak asi budeš", ptá se Tobi koťátka (no jo no Tobi má fakt ptačí mozeček). " Ani známku nemáš, no já tě tu nemůžu jen tak nechat, já si tě vezmu domů, co ty na to"? "Mňau". Tak se Tobi
vracel domů i se svým koťátkem,které za tu chvíli pojmenoval Mourek, ale to nevěděl, co ho čeká doma.
" Tobi ty hovado kde si vzal tu kočku víš přeci že Konan má na kočky alergii", křičí na Tobiho Pein. " No ono tam leželo, a mě ho bylo líto tak jsem si vzal Mourka sebou". " Tobi ta kočka i hned vypadne jinak si mě nepřej". "Ale šéfe", ale to už se řítil dolů Hidan ( a to doslova, protože už zase zakopl o svou kosu). " K**va, já se na to vy**ru, to už za tenhle tejden potř….".Hidanův zrak se upřel na podivnou věc která se choulila v Tobiho náruči. "K**va Tobi co to je". "To je kočka Hidan-san". " To vím taky, že to je sr**ka, nedělej chytrého, sr**ku poznám i na míle daleko". To už se do obýváku řítil zbytek organizace. " ÁÁÁÁ to je kočka, sežere mi všechny moje rybičky , Smíšku, Bublo, Perličko už vás běžím zachránit", začal naříkat Kisame a běžel do svého pokoje zachránit své rybky." Hepčík hepčík fuj kočka ať hned odtuď vypadne hepčík", začala kýchat Konan a běžela co nejrychleji nejdál od kočky. " Já jdu za Konan, vy rozmluvte Tobimu že ta kočka tady nesmí zůstat a to je rozkaz je vám to jasný". " Hai", řekli všichni sborově. "Tobi ta kočka ta tady nesmí zůstat", řekl fakt něco originálního Deidara . "Tobi my jsme zločinecká organizace, co by si o nás všichni pomysleli kdyby věděli že máme kočku",vysvětluje Tobimu Sasori. "A co Konan a Kisame to je chceš s tou kočkou utrápit", chopil se slova Itachi. " Ale já *fňuk,fňuk* mám Mourka rád , já ho nemůžu jen tak dát pryč *fňuk,fňuk*. " Co máte furt s tou sr**kou, vy jste se snad po***li nebo co". " Hidane ty debile my se tu bavíme o KOČCE A NE O SR**CE ty de**le, pořiď si naslouchátka",začal řvát na Hidana Kakuzu že to šlo slyšet až na Mars. "Já za to nemůžu, že si mi ty uši přišil obráceně, tak na mě laskavě nekřič Kakuzu, já nejsem de*il já jsem náhodou velmi inteligentní", ale to už se začali všichni smát na celé kolo kromě Tobiho který se stále rozhodoval nad osudem Mourka.
Večer se všichni sešli u večeře, kdy se mělo rozhodnout o osudu Mourka. " Tobi už si dal tu kočku pryč", zeptal se Pein Tobiho, i když věděl, že jí pryč nedal. "Ne a ani nedám, já ji mám rád *fňuk*", naříkal Tobíček . Dlouho a ž do noci se dohadovali s Tobim že Mourka prostě musí dát pryč a Tobi zase ne že tu zůstane, až je vyrušilo Hidanovo dlouhé chrápání. Chvíli bylo ticho, až do té doby dokud nepromluvil Zetsu. "Já mám hlad, co kdybychom si dali tu kočku ke svačině", řekla černá polovina Zetsua. "Ne to bysme Tobimu neudělali, Tobi je hodný kluk", odpověděla rázem bílá polovina. " Nééééééééééééééééé Mourek není k jídlu, je to můj mazlíček Zetsu-san . Po dlouhém dohadování mezi Tobim a černou polovinou Zetsua, co je k jídlu a co ne se z rohu stolu ozval blonďáček. "Co kdybychom to kotě dali do krabice. Dali bychom mu tam jídlo a odnesli bychom ho před bránu vesnice se vzkazem, ať je o něj postaráno, stejně jako tak nemáš na vybranou Tobi". Tobi se zarazil. Dloho se rozmýšlel, ale na konec povolil, stejně neměl navybranou. "Dobře", prohlásil. "Tak a je to vyřešeno a teď všichni na kutě. Ráno ty Tobi a Deidara půjdete tu kočku odnést před bránu, takže se na to pořádně vyspěte, je vám to jasný. "Ano šéfe", řekl tak trochu naštvaný Deidara. Všichni se odebrali do svých postelí a netrvalo dlouho a všichni usnuli.
Ráno se Tobi jako vždy vzbudil první. Zbalil si věci do batohu ve tvaru pomeranče a běžel zbudit svého sempaie. "Deidara sempai vstávejte, máme před sebou dlouhou cestu, musíme odnést Mourka do města". "Jěště chvíli, máme na to celý den", odpověděl Tobimu ještě rozespalí Deidara.
Za hodinu se oba dva sešli před sídlem, oba připraveni vyrazit na cestu.
Cesta byla dlouhá, vesnice byla daleko několik mil, jěště když se Tobi plazil jako šnek, jim to trvalo několik hodin, ale nakonec dorazili před bránu vesnice. Tobi odložil Mourka na cestu , přiložil ke krabici vzkaz a vydal se slzami v očích za svým sempaiem (přes tu masku to ani nešlo poznat jestli brečí).
O pár hodin později po cestě jede sedlák, když v tom narazí na krabici. Otevře ji a v něm najde malé roztomilé koťátko se vzkazem. Sedlák vzkaz otevře a začne číst. " Postarejte se o Mourka hezky". Sedlák vzkaz zavře a zastrčí ho do kapsy vezme koťátko a jede ho ukázat své ženě.
Tobi se smířil s tím, že nemůže mít žadnýho domácího mazlíčka, a Mourek. Ten si žije spokojeně u sedláka a už má dokonce pět mourovatých koťat.
THE END
 

itachi a sakura

14. října 2011 v 20:46 | trisha22

ITACHI A SAKURA
Uběhli dva dny. Dnes se měla Konan, Deidara a ostatní zbavit Sakury.
Sakura chodila po venku s Itachim. Oba dva věděli, že je někdo sleduje., Itacho si však nechtěl kazit chvíle se Sakurou.
,,Proč jsi vlastně zabil všechny tvé příbuzné?"Zeptala se Sakura při svítání, když vedle sebe opět seděli před úkrytem.
Itachi jí to teda řekl. Všechno co věděl.
Sakura seděla s otevřenou pusou. Uvědomila si, že on je vlastně hodný.
Sasuke ho nemůže zabít. Už jenom kvůli tomu jak by se po tom cítil.
,,Já… já… nevím co na to říct"zakoktala.,,Ale jedno vím určitě. Až po mě dneska půjdou tak ty se do toho plíst nebudeš. Je nemožné, aby ses postavil proti celé Akatsuki sám - teda vlastně se mnou, ale já nemám sílu jako nikdo tady. Nechci aby se ti něco stalo"zašeptala poslední větu a zčervenala. Opřela se o jeho rameno.
Itachi byl jako v tranzu. Chvíli nevěděl, jak se zachovat a pak si obrátil její obličej pravou rukou proti sobě. Za těch několik dnů se z nich stali přátelé. Možná i víc
,,Sakuro…"Nevěděl co říct. Sakura ani nechtěla nic slyšet.
Přitiskla mu rychle rty na jeho. Rychle, jakoby pospíchala k jedoucímu vlaku.
Itachi si ji k sobě více přitáhl.
Víc a víc, až jí pokládal po vteřinách do trávy a v tom se za nimi ozvalo zasyčení a rychlý pohyb.
,,Co to bylo?"Byla na nohou Sakura.
Itachi pročesával stromy očima.
,,Itachi!!"Ozval se za nimi Tobi naléhavým hlasem.
,,Co se děje?"Vběhla do velké místnosti Sakura.
,,Někdo nás napadl"zasyčela tmavovlasá dívka.
To už jsou tady?!! To nemůžeme ale přežít…
Kolem Sakury se sešlo více lidí než obvykle. Neznala je a všichni měli stejné pláště, jako měla teď ona.
Zem se třásla a prach stoupal ke stropu.
Postavila se do bojové pozice.
,,Nebylo tak těžký vás najít"zasmála se ženská postava stoupající ze světla nad nimi.
Kulaté brýle se jí zaleskli na nose.
Sakura jí znala, ale nedokázala určit, kdo to je.
Itachi z ničeho nic popadl Sakuru za pas a vyskočil s ní do vzduchu.
Deidara vyhodil jejich úkryt do povětří.
Všichni stáli na poli, které pročesával vítr.
Byli čtyři.
Červeno vlasá dívka s brýlemi, bělovlasý kluk a další dva, na které Sakura neviděla.
Itachi si odfrkl, na tváři se mu objevil úsměv. Sakura stála za ním a koukala se přes rameno na jeho obličej. Držel si ji vzadu, když se k ní otočil, jeho pohled byl neurčitý. Míchali se v něm emoce, hněv, zrada, nakonec se pouze usmál.,,Nejsem tak hloupý, jak sis myslela Haruno…"
Sakura se prudce nadechla.,,…Sakuro"dořekl. Dech se ji zastavil.
,,Itachi…"podívala se k zemi, ramena se ji třásla.,,Odpusť"neodpověděl.
,,Myslel jsem si, že se budete maskovat líp, bratře" zpoza čtyř lidí vystoupil kluk s černými vlasy.
,,Nemáme proč, Sasuke"řekl prostě Itachi.
Sakura ztuhla. Slzy, které se jí rozlily po tvářích dopadaly proudem na zem.
Panenky byli miniaturní. Třásla se.
,,Sasuke…"
,,Máte novou členku?"Jeho černé oči, které se na to
změnili v Sahringan se zapichovaly do očí Sakury.
Pein dal povel k útoku a v tu samou chvilku dorazil tým 10… s ... Narutem - samozřejmě.
Ten idiot! Měl zůstat doma!! Naruto běž pryč!! Strachovala se o svého nejlepšího přítele Sakura při boji s Karin. Po očku se dívala na Itachiho, po očku na Naruta a i když si to nechtěla připustit tak i na Sasukeho.
,,Sakura-chan"praštil ze zadu Karin do hlavy Naruto. Sakura ze sebe strhla Akatsuki oblečení, pod kterém měla svoje.
,,Říkal jsem že ji nemužeme věřit!"Vykřikl Sasori.
,,Naštěstí nic neví, tak co. A stejně teď chcípne"rozeběhl se proti ní Deidara, když se před Narutem a Sakurou oběvil Gaara.
,,Takové štěstí nemáme, mít tu dva démony najednou Peine"křikla Konan.
,,Vím"přitakal a dál bojoval.
,,Gaaro!"Vykřikla Sakura na Gaaru, který zmizel ve vzduchu s Deidarou.
,,Musíme jít zpátky!"Řvala v hluku Ino.
,,Naruto pojď!!"Tahala za rukáv Naruta, když byl v tranzu ze Sasukeho síly.
Je tady… říkal si v duchu.
Jeho bývalý nejlepší přítel stál 5 metrů od něj.
,,Musíme ho dostat zpátky"zašeptal Sakuře.
Zatím se Sasuke přibližoval k Itachimu s katanou v ruce.,,Ukončíme to, bratře"Itachi ležel na zemi. Od úst mu kapala krev. Stále se usmíval. Sasuke se už rozpřahoval, že ho zabije, když se proti němu rozběhla Konan.
,, Ne Sasuke!! Itachi!!"Zařvala hlasitě Sakura, když Sasukeho katana zaškrtla o Itachiho.,,Sasuke!!"
Všichni přestali bojovat.
Gaara se podíval na Sakuru.
,,Sakuro?"Nevěřil svým uším Naruto.
,,Vem Sasukeho a vypadneme odsud!"
Sasuke měl v břiše zapíchnutou svojí vlastní katanu, kterou mu Konan vypáčila z rukou.
Byl v bezvědomí, rána byla z obou stran, ale věděl, co se kolem něj děje.
,,Vydrž Sasuke"šeptal Naruto, který ho nesl na zádech.
Běželi jak nejrychleji mohli a připadalo jim zvláštní, že po nich Akatsuki nejdou.
Sakura přišla ten den domů za doprovodu Naruta.
Oba dva byli celý zbytek dne v nemocnici. Sakura s Tsunade a Ino léčili veliké zranění Sasukeho.
Sakura vypotřebovala veškerou svou chakru.
Byla natolik vyčerpaná z předešlých dní, že usnula Narutovi v náruči, když jí objal po tom, co mu všechno o Itachim a Akatsuki řekla.
Naruto tam s ní teda přes noc zůstal.
Co asi dělá Hinátka, můj líbezný kvítek… přemýšlel, zatím co kolébal Sakuru v náruči.
,,S…Sasuke"zasténala ze spánku.,,Ne prosím…"cukala sebou.,,Nechte všichni … nechte… toho"
,,Sakura-chan"zatřásl s ní Naruto.
Sakura hned vyletěla.,,Naruto promiň, já jsem -"
,,To je v pohodě Saky. Jdi si lehnout do postele"doprovodil ji Naruto.,,Já půjdu za ... domů"usmál se na ni v měsíčním svitu.
Po necelých pěti minutách, Sakura opět usnula.
Ráno na Konohu dopadali paprsky teplého slunce.
Přes bílé záclony dopadali Sakuře na dlouhé vlasy.
Posadila se.
Je tady… došlo jí opět.
Sasuke se vrátil. Možná se ani nevrátil, spíš tu teď být musí. Co s ním udělá Tsunade je její věc.
Šla se převléci a přitom stále myslela nad předcházejícíma dnama.
Když jsem ho včera léčila, měla jsem chuť ho zabít sama. Doufám že v něm ta nenávist vyprchala. Jestli Itachiho zabije, zabiji Sasukeho já. Což by mohl být problém…
Prý už zabil Orochimara.
Aspoň o jednoho slizkého hada pryč.
Sakuřin pohled zavadil o starou fotku Týmu 7.
Ale co když bude vše při starém? Vzala obrázek do dlaní. Ne, to nebude… On se nezměnil..
Pořád je to ten stejný, namyšlený, bezcitelný Sasuke, jak ho znám…
Nebudu se kvůli němu další část života trápit, nestojí mi za to.
,,Sakura-chaaaan!"Vletěl ji Naruto do bytu, když si Sakura oblékla šaty.
,,Naruto neumíš klepat?!!"Na čele jí tepala velká žíla. Nemotorně si stahovala šaty přes zčervenalou hlavu. Naruto byl pořád v klidu, hlasitě oddechoval.
,,Mám 2 zprávy, jednu dobrou a jednu ještě lepší, jakou chceš slyšet?"Stál stále ve dveřích. Oči rozjasněné štěstím.
,,Prostě to řekni"naléhala Sakura a svázala si vlasy do dvou culíků.
,,Tak ta nejlepší jeee"natahoval tu chvíli.
,,Naruto, ty blbče, co je to!!?"
,,Chodím s Hinatkou"smál se od ucha k uchu. Sakura se pousmála.
,,To vám přeju, samozřejmě"pohladila svého kamaráda po vlasech.,, A to druhé?"
,,Sasuke si nepamatuje svůj minulý tým. Souhlasil s tím, že tu zůstane, aby nemusel do vězení, protože je hledaný ninja. Je s námi zpět v týmu!! To jsme přece vždycky chtěli!!"Radoval se.
SUPER… byla "nadšená" Sakura.,,Hmmm…. Skvělý"
,,Co je?"Zajímal se Naruto,,Máš za nim hned přijít"
,,To už se probral a úkoluje mě nebo co?!"Zeptala se kysele.
,,Ne, to tě úkoluje bábinka"
,,Hmmm"utáhla si na bílých šatech černou mašli pod prsama.
,,Ty jo Saky… Já nebejt tvůj nejlepší kamaráda a nebyl bych zabouchej do Hinaty, tak do tebe jdu hned" zasmáli se společně.
,,Jenže si zadanej a já bych tě nechtěla"Naruto se smutně usmál.,,Ale prosím tě, máš Hinatu"políbila ho do vlasů a objala ho kolem krku.
Milovala ho jako přítele.. Milovala ho celým srdcem a zemřela by pro něj. Mohla se na něj kdykoliv spolehnout, brala ho jako svého bráchu, kterého neměla.
,,Pojď, jdeme za nim"vzdychla si a zamknula za sebou dveře.
 
 

Reklama